Solanum uleanum

Solanum uleanum je tropická popínavá rostlina z čeledi lilkovitých, která vyniká výraznou změnou barvy listů – mladé přírůstky jsou intenzivně fialové, téměř neonové, a postupně přecházejí do tmavě zelené s purpurovou spodní stranou. Jemné ochlupení listů jim dodává sametový vzhled a dělá z této rostliny silný „sběratelský“ prvek ve vlhkém tropickém teráriu.

Fialová, která se mění v zelenou

Za vhodných podmínek vytváří Solanum uleanum nepřetržitě nové fialové listy – čím silnější (ale stále rozptýlené) světlo a vyšší vlhkost vzduchu, tím intenzivnější vybarvení. Postupně listy tmavnou, zezelenají a kontrastují s purpurovým rubem a jemnými chloupky na listech i stoncích. Na pozadí jednolitě zelených tropických rostlin působí tato lilkovitá rostlina téměř jako „podsvícená“ – zvláště pod kvalitním osvětlením.

Původ a přirozené prostředí

Solanum uleanum pochází z vlhkých deštných pralesů Brazílie, Peru, Kolumbie a Ekvádoru, kde roste jako rostlina podrostu – šplhá po kmenech stromů, mechem porostlých stěnách a větvích nebo se v polostínu plazí po lesní půdě. V teráriu se výborně hodí jako popínavka vedená po pozadí, kořenech nebo větvích a při vhodné opoře může začít po stěně „šindelovat“ a vytvářet hustý zelený obklad.

Pěstování v teráriu – ne pro lenochy, ale velmi vděčná rostlina

Jako rostlina z vlhkého deštného lesa vyžaduje Solanum uleanum vysokou vzdušnou vlhkost (70-90%) a trvale mírně vlhké, ale dobře odvodněné substrát. Nejlépe roste v lehkých směsích na bázi rašeliny nebo kokosového vlákna s příměsí kůry a perlitu. Nesnáší přeschnutí – při úplném vyschnutí substrátu rychle shazuje listy. Zároveň nemá ráda stojatou vodu u kořenů, proto je klíčová dobrá drenáž.
Rostlina preferuje jasné, rozptýlené světlo – příliš tmavé stanoviště způsobuje blednutí fialové barvy a vytahování výhonů, příliš silné přímé světlo může jemné listy spálit. Po zasazení nebo seříznutí může být trochu citlivá: vyžaduje stabilní podmínky, dobré proudění vzduchu a trpělivost. Po aklimatizaci roste rychle, dobře se zahušťuje a ochotně vytváří nové výhony, které lze použít jako řízky.

Do jakých nádrží?

Díky popínavému růstu se Solanum uleanum skvěle hodí do:

• vysokých tropických terárií se strukturovaným pozadím,
• vivárií s obojživelníky (např. pralesničkami), kde vytváří přirozené „zelené stěny“,
• paludárií jako suchozemská rostlina nad vodní zónou,
• expozičních nádrží, kde je potřeba jeden výrazný rostlinný akcent.

Listy a stonky jsou, stejně jako u mnoha zástupců lilkovitých, považovány za potenciálně toxické – tento druh je proto vhodnější do nádrží s hmyzožravými plazy a obojživelníky než s býložravými nebo všežravými druhy, které by mohly rostliny okusovat.
DŮLEŽITÉ: nenechte substrát zcela vyschnout a vyhněte se prudkým výkyvům vlhkosti. Při příliš suchém vzduchu a slabém světle Solanum uleanum rychle ztrácí fialové vybarvení a shazuje listy.

Solanum uleanum – pěstební podmínky:

• Substrát: lehký, organický, dobře propustný (rašelina, kůra, perlit)
• Vlhkost vzduchu: vysoká, ideálně 70-90%
• Teplota: optimálně 20-28°C, vyhnout se poklesům pod cca 15°C
• Světlo: jasné, rozptýlené; bez přímého slunce
• Zálivka: substrát trvale mírně vlhký, bez stojaté vody
• Vedení: po pozadí, kořenech, větvích nebo jako převislá rostlina